1918 - 1937

1918 - 1922

V I. světové válce muselo bojovat 60 ličenských občanů, z nichž 8 mužů padlo. Byl mezi nimi člen hasičského sboru Josef Jehlička, dále občané Jan Červený, František Tomeš, Josef Tomášek, Josef Rejniš, Josef Truhlář, Jan Drašnar a Antonín Dostál. ČEST JEJICH PAMÁTCE!

Po dlouhých čtyřech letech přestávky v činnosti se poprvé sešel výbor hasičského sboru v listopadu 1918 a rozhodl věnovat 50 korun sirotkům po padlém příteli Josefu Jehličkovi. Příspěvek 3 Kč byl zaslán jednotě pošumavské a 5 Kč jednotě severočeské na zmírnění následků války.

12. března 1919 byl zvolen velitelem František Kopecký st., zástupcem velitele Jan Plašil st., správcem knihovny František Kopecký ml., pokladníkem Josef Votroubek. Za předsedu sboru byl zvolen Robert Adámek. V roce 1920 zemřel obětavý člen sboru Ferdinand Kopecký, všichni hasiči se pohřbu zúčastnili a na jeho rakev položili věnec.

Činnost českého hasičstva se rozběhla v samostatné Československé republice naplno, spolkový život byl úplně obnoven, konaly se sjezdy, cvičení, odborné kursy, vycházely hasičské časopisy. Ličenští hasiči se zúčastnili v červnu 1920 župního sjezdu v Křivicích, župnímu podpůrnému fondu bylo zasláno 50 Kč. V okrskové schůzi 14. listopadu 1920 byl zvolen okrskovým náčelníkem František Kopecký a místonáčelníkem Jan Plašil. V Ličně byla obnovena divadelní činnost již v roce 1919 a bylo v ní pokračováno. Čistý výtěžek ze dvou představeni v roce 1920 byl úctyhodný, činil 760,82 Kč. 20. února 1921 vynesla divadelní hra Jindra 595,65 Kč, celou částku věnovali hasiči nezištně tělocvičné jednotě Sokol, která byla v obci založena v roce 1919. Pro samaritánskou službu byli určeni Jan Talavašek, Josef Votroubek a Jan Plašil ml. Do hasičské školy v Kostelci n. Orl. byli vysláni Kopecký st. a ml., Josef Votroubek a Josef Plašil.

Starostou sboru se stal Robert Adámek, velitelem František Kopecký, náměstkem Jan Plašil st., jednatelem Eduard Hlaváček, pokladníkem Antonín Samek, zbrojmistrem Josef Červinka. František Kopecký a Jan Plašil st. se však v roce 1922 vzdali svých funkcí na znamení protestu proti účasti ličenského sboru na církevních slavnostech! Na nejbližší členské schůzi se volili noví funkcionáři, velitelem se stal František Kopecký ml., jeho zástupcem Jan Pinka, starostou Jan Plašil, jednatelem Josef Votroubek, pokladníkem Josef Kopecký. Okrskové cvičení se konalo ve Velké Ledské, cvičilo tam 16 hasičů z Lična.

1923 - 1927

V roce 1923 byla ve sboru zařízena malá lékárna. Až do roku 1925 zůstali všichni funkcionáři na svých místech, jenom správcem byl zvolen Karel Truhlář. Z věcného fondu zemského správního výboru byl poukázán hasičskému sboru v Ličně finanční příspěvek ve výši 500 Kč. V roce 1926 zvolili členové výboru jednatelem Jana Faltu, pokladníkem Jana Votroubka, zbrojmistrem Josefa Červinku. 16. ledna 1927 uspořádal sbor tradiční hasičský ples, který poprvé v historii skončil schodkem 8,24 Kč. Zajímavá je skutečnost, že hasiči poskytli obci příspěvek 500 Kč na postavení telefonu v Ličně.

 

1928 - 1932

Výroční schůze se konala na Silvestra 31.  prosince. 1928, ke změnám ve výboru nedošlo. Hasičský sbor měl v pokladně hotovost 4. 974 Kč. Všichni členové sboru se manifestačně zúčastnili oslavy 10. výročí vzniku ČSR 28. října 1928 v Ličně. V roce 1930 věnoval sbor 50 Kč na postavení pomníku padlých v l. světové válce. Hasiči z Lična se hromadně zúčastnili okrskového cvičení v Rašovicích a župního sjezdu v Libli.

4. června 1931 uspořádali hasiči slavnost odhalení desky významnému sokolskému činovníkovi Antonínu Truhlářovi na rodném mlýně v Ličně. Ze slavnosti zbylo 1.120,35 Kč, což byl značný přínos pro hasičskou pokladnu. Matrikářem sboru se stal Jan Falta a ten evidoval v roce 1931  34 členy, mezi nimiž byli členové výboru, okrskový vzdělavatel, trubač, lezci a stříkačníci. Hasičská pokladna byla v roce 1932 poměrně bohatá, bylo v ní 10.493,73 Kč. V onom roce se ličenský sbor zúčastnil okrskového cvičení v Lípě n. O., župního dne v Uhřínovicích a župního sjezdu ve Skrovnici.

 

1933 - 1937      

nejstarší fotografie našeho  sboru z roku 1936

Ve výboru došlo v roce 1933 ke změnám funkcí. František Koráb se stal zástupcem velitele, knihovnu spravoval Karel Truhlář, matriku vedl Jan Falta, pokladnu měl na starosti Josef Truhlář, funkci hospodáře a zároveň jednatele zastával Ladislav Červinka. Výbor rozhodl investovat peníze do jeviště, protože divadlo bylo stálým zdrojem příjmů. Divadelní ochotnický spolek Kolár v Hoděčíně prodal ličenským hasičům moderní jevištní zařízení za 8.000 Kč. Následující divadelní představení měla postupně celou částku zaplatit. První krok byl učiněn roku 1934, kdy představení Pasekáři a Vdavky Nanynky Kulichovy vynesla 948,05 Kč.

Z voleb v roce 1935 vyšli tito funkcionáři: starosta - Jan Plašil, velitel - Jan Falta, zástupce velitele - František Koráb, správce knihovny - Karel Truhlář, vzdělavatel a matrikář - František Kubec, kronikář, jednatel a hospodář - Ladislav Červinka,  pokladník - Josef Truhlář.

Zajímavé byly výnosy plesů a divadelních představení. Zatímco ze dvou plesů byl výnos 87,40 Kč, ze dvou divadel 831,15 Kč!

Na místě staré zbrojnice začala v roce 1936 vyrůstat budova nové zbrojnice, hasičský sbor přispěl obci na tuto stavbu částkou 10.000 Kč, Alois Mrázek částkou 5.000 Kč. Hasičský sbor měl v té době 22 činných členů.